Sociální filosofie – čím se zabývá a proč je důležitá?

Sociální filosofie – čím se zabývá a proč je důležitá?

Člověk je tvor společenský, o tom samozřejmě není pochyb. Co ale s jeho životem přímo souvisí a přímo může souviset, to je fakt, jak se chová v přítomnosti druhých lidí. Tedy fakt, co konkrétně ho ovlivňuje, jak a proč mění své chování, nebo jaké začíná mít cíle. To vše dnes studuje jeden hlavní vědní obor, kterým je sociální filozofie. Ten je v životě každého z nás nesmírně důležitý. Jak už napovídá sám název, ten obor vychází hned ze dvou jednotlivých, a to z filozofie a také sociologie.

Nutné je ale říci, že si bere informace a poznatky z několika dalších oborů, které se mohou úzce dotýkat právě lidské společnosti. Na mysli tak máme třeba oblast antropologie, politologie, ale také ekonomie nebo religionistiky. Ano, i náboženství ve společnosti může naše životy ovlivňovat. A v rámci toho všeho zkoumá daný obor to, jaké probíhají vztahy mezi jednotlivcem a komunitou. Stejně tak dochází k tomu, že jsou popisovány i možnost vzájemného soužití. A to jak jednotlivců, tak i jednotlivých kultur.

Jaké hlavní otázky tento obor řeší?

Jelikož moderního a současného člověka se tyto obory přímo dotýkají, tak by měl vědět, čeho se dané otázky přímo týkají a co je na nich to nejzajímavější. Musíme říci, že i my jsme si díky nim dokázali výrazně rozšířit naše obzory a to, v jaké společnosti žijeme, nebo můžeme říci. Mezi ty nejdůležitější, na které hledá obor sociální filozofie odpovědi, patří jistě otázka o povaze společnosti. Tedy jak živým a samostatným je organismem, nebo co patří mezi zažité společenské procesy. Toho se týká také otázka, která se zaměřuje na funkce naší společnosti. Tedy primárně na to, zda díky ní dosáhneme obecného blaha, zda dokážeme být solidární, nebo co nám již přijde absurdní.

Velmi důležité otázky v oblasti sociální filozofie se týkají také toho, k čemu vlastně potřebujeme jiné lidi a proč je nezbytně nutné se jimi obklopovat. To může souviset také s potřebou jistých společenských smluv. Ty mohou být sepsanými pravidly, které povedou k jednomu jedinému – a to k možná nutné regulaci, díky které lze vztahy mezi lidmi jasně upravovat.

Obor má své příznivce i odpůrce, stejně jako různé postoje

Že je každý člověk a každá společnost jedinečná, to dokazují i informace o tom, že každý může mít jiné názory, stejně jako postoje. Přesto si ale mohou najít řadu společných věcí. Příkladem je třeba naše redakce, která je složena lidí z různých generací. Na něčem se neshodneme, ale v pohledu na snahu být moderními a jednotnými lidmi držíme vždy za jeden provaz. Ostatně nejsme jediní, jelikož třeba už v době, kdy se tato věda začala formovat, začaly být patrné první ukázky toho, že ne vždy má každý stejný názor. Ideálním příkladem může být třeba Thomas Hobbes. Ten byl jasným příznivcem absolutistického státu, kterým se zabrání neustálým bojům proti ostatním. Zajímavý pohled ale přinesl také Karla Marxe, který dával základ společnosti v rámci vlastnictví výrobních prostředků a hospodářské výrobě. Ještě o něco zajímavější teorie však přinášel třeba Joseph Beuys, který se zabýval také uměním a chtěl lidský organismus popisovat jako jedinečné umělecké dílo.